Banky začnou za příliš velké vklady trestat. Nad novým poplatkem kroutí experti hlavou

  • Dvě velké banky zavedly poplatek, kterým odrazují mimořádně velké vklady.
  • Komerční banka i Česká spořitelna se obávají nárůstu vkladů ke konci roku. Zvedlo by jim to totiž odvody do fondu, z něhož se má platit záchrana bank.
  • ČSOB „velké horké peníze“ penalizuje formou záporných úroků.

Zpřísnění regulace bankovního byznysu přináší nečekaný paradox: finanční domy se začaly bránit přílivu velkých vkladů. Důvodem je, že z těchto peněz, které nyní k poskytování úvěrů nepotřebují, budou muset odvádět stamilióny do nového fondu, z něhož se má v případě budoucí finanční krize platit záchrana bank.

Dvě z trojice dominantních českých bank, Česká spořitelna a Komerční banka, už nástroj, kterým budou nežádoucí vklady penalizovat, zanesly do ceníků. Obě výši srážky stanovily na 0,15 procenta. Třetí velký hráč, ČSOB, zvažuje, že k dosažení stejného cíle zatíží nadměrné vklady záporným úrokem i přesto, že se Česká národní banka k posunutí sazeb do minusu zatím neodhodlala.

Další peníze nechceme

Poplatek v podání České spořitelny i Komerční banky se vztahuje na všechny typy účtů, včetně korunových. Srážka se nedotkne drobných klientů. Z nich mají banky příjmy z různých poplatků za služby a navíc jsou nejstabilnějším zdrojem pro financování úvěrů. Nechtějí je tedy odradit. Hranice, při níž se začne poplatek uplatňovat, je proto stanovena vysoko. V případě Komerční banky jde o zůstatky nad 100 milionů korun, v České spořitelně je limitem 50 milionů korun.

Současně nemá penalizace zasáhnout ty klienty, kteří mají na účtech vysoké zůstatky dlouhodobě. Banky chtějí 0,15 procenta strhávat z peněz nad průměrnou úrovní, kterou měli klienti na účtech zhruba za období letošního roku.

„V případě naší banky se opatření může reálně vztahovat na početně malou skupinu největších depozitních klientů. Budeme ho uplatňovat pouze v odůvodněných případech a na základě individuálního posouzení,“ popisuje záměry Komerční banky její mluvčí Pavel Zúbek.

Rozhodnutí zavést nový poplatek je motivováno snahou zabránit možným velkým nárůstům vkladů, ke kterým by mohlo dojít na konci roku. Tyto peníze by byly ve výsledku pro banky drahé.

Z výše vkladů, které budou mít ve své bilanci na konci letošního roku, se totiž budou vypočítávat odvody do Národního rezolučního fondu. Peníze, které se ve fondu mají shromažďovat na případnou záchranu bank v potížích, začnou finanční domy odvádět od příštího roku. Již letos si však pro tento účel vytvářejí rezervy. V případě velkých bank jde zhruba o tři sta až čtyři sta milionů korun, tedy do pěti procent předpokládaného ročního zisku.

„Cílem poplatku je regulace objemu depozit, z kterého odvádíme příspěvek do rezolučního fondu,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová a dodává, že hlavním důvodem je zamezení přílivu spekulačních peněz.

Banky, které poplatky již zavedly, jejich výši nezdůvodnily. Zjevně ale vycházejí ze způsobu výpočtů příspěvku do záchranného fondu. Do roku 2024 by do něj měly odvést postupně procento z pojištěných vkladů. „Konstrukce příspěvku do rezolučního fondu může vyvolat zájem některých bank snížit velikost své rozvahy a dávat prostor pro pohyb velkých depozit na trhu,“ vysvětluje motivaci Komerční banky Zúbek.

Cestou záporných úroků

Některé experty poplatková novinka u nadměrných vkladů překvapila. „Řešit poplatkem pro některé klienty zvýšené regulační náklady je v rozporu s tím, co by banky měly dělat. Přijde mi to klientsky nepřívětivé a může se stát, že tím přijdou o některé velké zákazníky. Jak mohou předem vědět, že jde o spekulativní přesun peněz?“ ptá se David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Když banky mají kvůli vývoji na finančním trhu obavy z vývoje dalších obchodů, měly by je spíš řešit zápornými sazbami, jako se to už děje v zahraničí, míní Marek. Na mezibankovním trhu jsou navzdory rostoucímu nadbytku peněz úroky stabilní a na rozdíl od eurozóny se drží stále poměrně vysoko nad nulou.

K využití negativních úroků se přiklání největší tuzemská banka ČSOB. „Preferujeme transparentní obchodní dohodu před jednostrannými úkony ze strany banky, například ve formě plošných poplatků. S těmito klienty tedy vedeme otevřená jednání o případném zavedení záporných úrokových sazeb,“ potvrdil Hany Farghali, mluvčí ČSOB. Záměr nepřijímat velké vklady vyjádřil i šéf banky John Hollows. „Když mi při současném přebytku likvidity někdo nabídne 10 miliard korun jako krátkodobý vklad, tak já je v současnosti nepotřebuji,“ řekl před časem HN Hollows. Čtvrtá největší banka UniCredit zavedení poplatku z vkladů i záporných sazeb zatím vyloučila.

Analytici očekávají, že snaha bank odradit „horké“ peníze může vést k dalšímu snížení výnosů státních dluhopisů. „Investoři buď zaplatí bankám za vklady, nebo se půjdou schovat do státních dluhopisů, což po nich zvýší poptávku. A podobně se budou chovat i domácí nebankovní finanční instituce a velké korporace,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. A příliv spekulativních peněz bude s očekáváním konce intervencí ČNB dále sílit.

Převzato z ihned.cz

Next PostRead more articles