Býk či medvěd aneb……(2.část)

Jak uvažuje konzervativní hazardér?

Lidé, kteří neradi riskují, volí strategii, která by se dala nazvat „raději vrabec v hrsti než holub na střeše“. Své peníze obvykle svěří bance nebo si pro zabezpečení dlouhodobých cílů vyberou konzervativní strategii. Přitom zřejmě nemají ani tušení, kolik peněz budou v budoucnu potřebovat pro zabezpečení přijatelné životní úrovně. Naivně věří státu a bankám, že o své peníze nepřijdou. Sice vědí, co je inflace, ale neuvědomují si, v jaké míře požírá jejich úspory a o kolik korun bude zřejmě dražší chléb nebo lístek do kina v době, kdy půjdou do penze. Paradoxem těchto konzervativně smýšlejících lidí je, že jsou ve skutečnosti hazardéři. Jen si to neuvědomují. S pravděpodobností hraničící s jistotou totiž nebudou mít vytvořeny dostatečné zdroje, aby si mohli ve stáří zabezpečit DŮSTOJNOU životní úroveň. Takovýto postoj k řešení své budoucnosti je HAZARD, za který si nesloužíme nic jiného než CHUDOBU. Aby klient změnil svůj nezodpovědný postoj k investicím, je potřebné jej PROBUDIT.

Motto: Co oči nevidí, to srdce nebolí                                                                                                                Jak takové probuzení probíhá? Stačí otevřít Galaxy a zadat dva základní údaje. Uveďme si názorný příklad. Pan Novák má 30let a pobírá mzdu 25.000 Kč měsíčně. Nečerpá daňové úlevy. Galaxy nám vypočte, že by za současných podmínek měl do starobní penze odejít v 68 letech a 4 měsících, tj. za více než 38 let. Současná hodnota jeho důchodu by měla činit 11.460 Kč. Pokud ji z důvodu opatrnosti snížíme o 30%, měl by od státu pobírat penzi 8.023 Kč, čemuž v době, kdy bude odcházet do penze, bude při průměrné roční inflaci 2,5% odpovídat částka 20.500 Kč. Pokud by mu v penzi pro pokrytí životních výdajů stačilo o 20% méně prostředků než nyní, bude potřebovat při uvedené inflaci doplnit chybějící měsíční příjem částkou 18.800 Kč, což odpovídá současné hodnotě 7.353 Kč. Vyjdeme-li z prognózy populačního vývoje, může pan Novák počít s tím, že v důchodu pobude 22,2 let, z čehož vyplývá, že pro pokrytí důchodové díry bude potřebovat částku 3.844.000 Kč, a to za předpokladu, že nevyčerpané zdroje budou investovány v programech s průměrnou výnosností 5%. Kdyby chtěl svěřit tyto prostředky bance, bude potřebovat při roční výnosnosti 2% částku 5.289.000 Kč, což je o cca 1,4 mil. Více.

Objevte na konci tunelu světlo

Pokud se pan Novák zdravě vyděsil, nyní se můžeme společně zamyslet nad tím, jak lze v jeho případě tuto situaci řešit. Pokud pan Novák neměl žádné úspory, měl by začít co nejdříve pravidelně investovat. Jakou částku by měl pravidelně investovat, aby za 38 let dosáhl uvedeného investičního cíle, ukazuje následující tabulka vygenerovaná programem Galaxy. Sami posuďte, kdyby měl pan Novák začít investovat a jak výnosnou strategii by si měl vybrat. Z tabulky je patrné, že kdyby se pan Novák rozhodl pro konzervativní program s např. 4% ročním zhodnocením, musel by každý měsíc odkládat 3.660 Kč, což je 19% jeho současných čistých příjmů. Takováto investice by pro něj mohla znamenat nereálně vysokou zátěž. Pokud však investování o 10 let odloží, bude muset při uplatnění této strategie odkládat necelých 26% ze svých čistých příjmů, čemuž já říkám FINANČNÍ EXITUS.